Vztah literární dráhy JD k jeho životnímu příběhu najdete v citaci eseje Jaroslava Meda: Jakub Deml - „Velký z popudlivého plemene básníků...“
| 1878 | Jakub Deml se narodil 20. srpna v Tasově jako syn Jakuba Demla a Antonie Demlové, rozené Bělochové |
| 1890 | jedenáctiletý Jakub poslán na roční "veksl" do Rakouska, umírá jeho matka |
| 1896 | navštěvuje Otokara Březinu a na jeho radu se do té doby váhající Deml rozhodne stát knězem |
| 1900 | Deml studuje bohosloví v Brně, seznamuje se s literáty Katolické moderny
publikuje své básně v časopise Muzeum a Nový Život |
| 1902 | 27. července je Jakub Deml vysvěcen na kněze, v Tasově má primici
jako kněz začíná působit v Kučerově u Vyškova navštěvuje Františka Bílka v Chýnově začíná spolupracovat s Josefem Florianem, rediguje staroříšskou edici STUDIUM |
| 1904 | vydává svoji první knihu: SLOVO K OTČENÁŠI FRANTIŠKA BÍLKA
přeložen jako kaplan do Babic nedaleko Staré Říše |
| 1905 | přestává přispívat do Nového života a po Florianově boku bojuje proti Katolické moderně i proti katolickému klerikalismu
začíná vydávat SOUBORNÉ DÍLO FRANTIŠKA BÍLKA brněnská konsistoř Demlovi nepovoluje redaktorství Studia Deml píše texty, které později zařadí do knihy NOTANTUR LUMINA, překládá dílo R. M. Rilka - ukázka básně SAMOTA |
| 1906 | seznamuje se s Jaroslavem Durychem - tehdy studujícím medicíny
Deml jmenován kooperátorem v Třešti, dále překládá pro STUDIUM stupňují se Demlovy konflikty s nadřízenými - důvodem je liknavé zavádění Dekretu papeže Pia X. o každodenním svatém přijímání - jako východisko volí žádost o dočasné zbavení kněžských povinností ze zdravotních důvodů |
| 1907 | Biskup Huyn vyhovuje Demlově žádosti o deficienci a ten odchází ze "zdravotních důvodů" z církevní správy - vydává se ihned do Staré Říše
konsistoř odmítla dát imprimatur pro tisk Zjevení La Salettské, označila je za "prapodivné" Deml vydává knihy HOMILIE (soubor kázání z doby působení v Babicích) a NOTANTUR LUMINA - ukázka textu SEN JEDEN SVÍTÍ |
| 1908 | Deml shání peníze pro STUDIUM a obživu - navštěvuje přátele, laiky i kněze
objevují se první vážné neshody s Josefem Florianem, nachází azyl v Babicích u P. Josefa Ševčíka konsistoř schválila žádost o místo v duchovní správě, žádost o udělení finanční podpory a imprimatur k uveřejnění rukopisů EXODUS a PROROK je zamítnuta uveřejňuje své texty v nově vzniklé revue Meditace působí jako kaplan u faráře Koubka v Bystrci u Brna - od konsistoře dostává list s výslovným zákazem "spisování a překládání"! |
| 1909 | nastávají konflikty s farářem Koubkem poté, kdy opět proti vůli představeného Deml prosazuje papežský dekret o každodenním přijímání
biskup Huyn ustanovuje vyšetřovací komisi, jejíž členové jsou proti Demlovi osobně zaujati a o dekretu soudí v podstatě to, co jejich nadřízený rozhořčený Deml prchá do Vídně, kde je krátkodobě hospitalizován, konsistoř ho po návratu dává za trest opět do deficience - na dobu neurčitou a bez platu - Deml odjíždí do Babic, kde se ho ujme P. Ševčík píše texty, které později zařadí do děl MOJI PŘÁTELÉ a PRO BUDOUCÍ POUTNÍKY A POUTNICE |
| 1910 | umírá básníkova mladší sestra Matylka - později jí věnuje stejnojmennou knihu MATYLKA
Demlovi je opět povolenou sloužit mši svatou |
| 1911 | na podzim umírá v Babicích P. Josef Ševčík - Deml tím ztrácí poslední ze svých azylů
na pohřbu se setkává s Otokarem Březinou, odchází z Babic a stěhuje se do Jaroměřic - do blízkosti svého přítele vydává překlad sv. Hildegardy - CESTYVĚZ ještě téhož roku se stěhuje do Třebíče a bydlí u rodiny obuvníka Drápely - konsistoř není spokojena a nařizuje Demlovi, aby se odstěhoval do kláštera Deml se pokouší získat ubytování v klášteře, ale jakmile představený zaslechne básníkovo jméno, odmítá s odůvodněním, že by psal o všem, co v klášteře uvidí |
| 1912 | vydává překlad ŽIVOT SVATÉ DYMPNY s reprodukcemi Jana Konůpka
vydává knihu (překlad) ŽIVOT CTIHODNÉ KATEŘINY EMMERICHOVÉ pod pseudonymem Vojtěch Běloch navazuje přátelství s Josefem Váchalem a s jeho dřevoryty vydává překlad - knihu HORA PROROKŮ další kniha V ZABAJKALÍ je historií Demlova rodu - aby se vyhnul dalším sporům a skandálům, situuje děj knihy do Ruska, později je kniha doplněna a vydána jako MOHYLA již bez literární fikce vychází překlad SLAVÍK SVATÉHO BONAVENTURY a původní knížka ROSNIČKA Deml Rosničku nepředložil církevnímu schválení - dostává nařízení, aby opustil venkov a usadil se ve městě - stěhuje se tedy do Prahy, koresponduje se svou mecenáškou Eliškou Wiesenbergerovou před vánocemi vydává knihu DOMŮ další Demlova kniha, jejíž atmosféra ohlašuje surrealismus - HRAD SMRTI - vychází s dřevoryty Josefa Váchala |
| 1913 | rozchází se s Váchalem
vychází nejznámější Demlova kniha MOJI PŘÁTELÉ skandálem končí básníkovo přátelství s Eliškou Wiesenbergerovou vydává knihu deníkového charakteru - PRO BUDOUCÍ POUTNÍKY A POUTNICE o skandálu jsou informovány konsistoře v Brně i v Praze, a tak 29. září zakazují Demlovi sloužit mši v Praze a zanedlouho je zákaz rozšířen i na diecézi brněnskou. z Prahy se stěhuje ke své sestře do Jinošova |
| 1914 | v říjnu se stěhuje zpět do Prahy
vydává knihu TANEC SMRTI obsahující starší texty, dedikuje ji E. Wiesenbergerové ukázka - text ČLOVĚK V ROUŠE FIALOVÉM |
| 1915 | překlad knihy Vavřince Suria - ŽIVOT RUYESBROECKA PODIVUHODNÉHO
navštěvuje s E. Wiesenbergerovou v Jaroměřicích Otokara Březinu, pobývají spolu v Jinošově u Demlovy sestry |
| 1916 | druhé, luxusní, vydání SLAVÍKA SVATÉHO BONAVENTURY s dřevoryty Františka Bílka
vydává knihu básní v próze MIRIAM |
| 1917 | vycházejí PRVNÍ SVĚTLA - obsahují doplněné texty z knihy NOTANTUR LUMINA
druhé vydání MÝCH PŘÁTEL začíná vydávat sérii knih - deníků - ŠLÉPĚJE |
| 1918 | vycházejí ŠLÉPĚJE II
13. března umírá v Žebráku Eliška Wiesenbergerová na tuberkulózu v říjnu se Deml potkává Pavlu Kytlicovou - svoji příští mecenášku, vydavatelku a pomocnici pro příštích čtrnáct let vzniká samostatná ČSR, Deml se stává nadšeným republikánem a do nového zřízení vkládá velké naděje odchází biskup Huyn, ale nová byrokracie se vyrovná té rakouské a Deml bude mít v novém státě nakonec víc problémů s úřady než za Rakouska 19. prosince umírá básníkův otec |
| 1919 | vydává ŠLÉPĚJE III
na pozvání manželů Kytlicových přijíždí do Šternberka, vydává zde ŠLÉPĚJE IV a V Demlovi je opět povoleno celebrovat, zpovídat a kázat však nesmí úřady přikazují dr. Kytlicovi vystěhovat Demla ze svého služebního bytu - vrací se tedy do Tasova, vydává ŠLÉPĚJE VI |
| 1920 | Deml s P. Kytlicovou odjíždějí před šikanami úřadů na Slovensko do Topolčianek
vydává Šlépěje VI a knihu Z MÉHO OKOVU přichází rozčarování z protičesky orientovaného klerikalismu na Slovensku stěhují se do Vrchběli v severních Čechách, kde Deml vydává ŠLÉPĚJE VII |
| 1921 | třetí vydání MÝCH PŘÁTEL, druhé vydání MIRIAM
s Pavlou Kytlicovou se stěhuje do Prahy a poté do Tasova - domácnosti svého nevlastního bratra Antonína Demla vydává ŠLÉPĚJE VIII Deml se nadchne pro ideu Sokola a 1. května se on i Pavla Kytlicová stávají členy Sokola - začíná Demlovo "sokolské období" Deml plánuje postavit si v Tasově dům - Otokar Březina věnuje na stavbu 10 000 korun, Bohuslav Fuchs vypracuje projekt |
| 1922 | aktivní činnost v Sokole - přednášky, příspěvky do sokolských věstníků, župních časopisů
21. července je dostavěn dům, ve kterém Deml žije až do smrti - je to po 15 letech první domov kněze štvaného z místa na místo |
| 1923 | vydává SOKOLSKOU ČÍTANKU - náklad je po čtyřech měsících rozebrán |
| 1924 | Deml prohrává soudní přelíčení pro urážku na cti za proslov proti Orlům
vychází druhé a třetí vydání SOKOLSKÉ ČÍTANKY vydává knihu ČESNO - jejíž texty (na rozdíl od ostatních ze sokolského období) patří k tomu nejlepšímu, co Deml napsal koncem roku vychází další "sokolská" kniha - SESTRÁM |
| 1925 | vycházejí ŠLÉPĚJE IX, jimiž se Demlovo "sokolské období" v podstatě uzavírá
vycházejí ješte další dvě vydání knihy SESTRÁM třetí vydání SLAVÍKA SVATÉHO BONAVENTURY, druhé vydání HRADU SMRTI |
| 1926 | Pavla Kytlicová vydává tři Demlovy knihy: HLAS MLUVÍ K SLOVU, TEPNA a MOHYLA |
| 1927 | samostatně vychází kniha Z MÉHO OKOVU, která byla obsažena ve ŠLÉPĚJÍCH VII
reedice TANCE SMRTI, druhé vydání ROSNIČKY výbor korespondence z doby před 20 lety po názvem DO LEPŠÍCH DOB |
| 1928 | publikuje v Durychově Akordu a v revui Tvar
vydává knihu starších překladů AUDIATUR ET ALTERA PARS obnovuje přátelství s Josefem Florianem v září Jakub Deml a Pavla Kytlicová vystupují ze Sokola Deml vydává knihu DÍLO FELIXE JENEWEINA vycházejí ŠLÉPĚJE X a XI |
| 1929 | pensionovaný Deml dostává opět zpovědní jurisdikci
navštěvuje vážně nemocného Otokara Březinu, který 25. března umírá vychází MŮJ OČISTEC - kniha obsahuje HRAD SMRTI a TANEC SMRTI v přednášce o Otokaru Březinovi kritizuje nedostatky v republice i presidenta, krajským soudem je žalován pro urážku republiky a národa aféru popisuje ve ŠLÉPĚJÍCH XII pod tlakem okolností přestává psát KRONIKU MĚSTEČKA TASOVA |
| 1930 | Pavla Kytlicová vydává Demlovy ŠLÉPĚJE XIII ostře kritizující poměry I. republiky a T. G. Masaryka,
kniha je zkonfiskována a neprodané výtisky zabaveny
vychází ŠLÉPĚJE XIV a XV při druhém stání je soudní řízení proti Demlovi na popud Masaryka zastaveno |
| 1931 | vydává ŠLÉPĚJE XVI, překlad PROROCTVÍ JOELOVO a 3. vydání PRVNÍCH SVĚTEL
vychází dlouho očekávané MÉ SVĚDECTVÍ O OTOKARU BŘEZINOVI, které svou otevřeností způsobí šok a pobouření veřejnosti a kritiky - ukázka reakce F. X. Šaldy Deml je za své Svědectví bojkotován, ignorován a pomlouván - jako jeden z mála se Svědectví zastane Karel Čapek, když potvrdí, že Březina takové výroky skutečně pronášel v létě Deml navštěvuje zámek v Kuksu a seznamuje se s hraběcí rodinou Sweerts-Sporcků vycházejí ŠLÉPĚJE XVII - obsahující prudké výpady proti kritikům Svědectví (F. X. Šaldovi, A. Novákovi, P. Eisnerovi) - a ŠLÉPĚJE XVIII |
| 1932 | 29. ledna umírá Pavla Kytlicová - Demlova přítelkyně, pomocnice, vydavatelka, mecenáška i rádkyně
vydává knižně články psané pro revue Na hlubinu pod názvem KATOLICKÝ SEN vychází dokument o posledních dnech P. Kytlicové - SMRT PAVLY KYTLICOVÉ vydává LISTY OTOKARA BŘEZINY JAKUBU DEMLOVI a POZDRAV TASOVA |
| 1933 | vydává LISTY JAKUBA DEMLA OTOKARU BŘEZINOVI
po smrti Pavly Kytlicové hrozivě narůstají dluhy, nemá nikoho, kdo by se staral o praktické záležitosti vydavatelství vkládá naděje do hraběnky Sweerts-Sporckové kterou navštěvuje v Kuksu vydává knihu JAK JSME SE POTKALI věnovanou památce Pavly Kytlicové v češtině i němčině vydává PAMÁTNÝ DEN V KUKSU (EIN DENKWÜRDIGER TAG IN KUKSUS) vycházejí ŠLÉPĚJE XIX, JAK JSME SE LOUČILI S PAVLOU KYTLICOVOU |
| 1934 | finanční situace se dále zhoršuje, výjimečný je Masarykův finanční dar (zvláště po řadě výhrad k jeho osobě i republice v textu Mého svědectví)
v době Demlovy nemoci přichází dopis hraběnky Kateřiny Sweerts-Sporckové, který znamená definitivní konec všech nadějí ve dnech nemoci a duševního utrpení píše básně a další literaturu "krize" - většinu nikdy nepublikoval a i zničil v Tasově umírá básníkův bratr Josef vydává německy psanou knihu SOLITUDO, znovu MOJE PŘÁTELE a ŠLÉPĚJE XX na dušičky vychází ZAPOMENUTÉ SVĚTLO - většina nákladu je zkonfiskována a prodávat se může až po začernění řady míst, přesto kniha způsobuje pobouření a pohoršení veřejnosti tiskem vychází rozhlasová přednáška ŽIVOT, JAK JÁ JEJ VIDÍM, cyklus básní ŠTĚDRÝ DEN |
| 1935 | vydává knihu básnických snů PRINCEZNA - kritický ohlas je vesměs kladný
začíná si dopisovat s Marií Rosou Junovou, studentkou posledního ročníku českobudějovické reálky, která se stane Demlovou pomocnicí a vydavatelkou vydává knihy CESTA K JIHU a PÍSEŇ VOJÍNA ŠÍLENCE vychází další vydání MÝCH PŘÁTEL |
| 1936 | Marie Rosa Junová vydává Demlův text RODNÝ KRAJ, triptych POHÁDKA
vycházejí ŠLÉPĚJE XXI, JUGO |
| 1937 | vydává knihu MATYLKA, ŠLÉPĚJE XXII
vychází páté vydání MÝCH PŘÁTEL |
| 1938 | vycházejí ŠLÉPĚJE XXII, výbor z Demlovy dosavadní bánické tvorby VERŠE ČESKÉ
vychází kniha německých veršů BALLADE VOM TODE EINES UNBEKANNTEN SOLDATEN |
| 1939 | vydává OLTÁŘ V POLI - výbor ze ŠLÉPĚJÍ I - III
píše řadu básnických dialogů a básní, které nikdy nezveřejňuje - ukázka fragmentu nepublikované básně vychází PUPAVA - text, který Deml napsal v r. 1935 v Dalmacii vydává ŠLÉPĚJE XXIV s druhým názvem PROČ BYCHOM SE NETĚŠILI umírá básníkův bratr Antonín Deml, poštmistr v Tasově |
| 1940 | pokračují literární polemiky s Josefem Florianem
vychází šesté vydání MÝCH PŘÁTEL |
| 1941 | Deml publikuje v revui Akord, Na Hlubinu
vydává poslední ŠLÉPĚJE XXVI v Chýnově umírá František Bílek, ve Staré Říši umírá Josef Florian vydává drobnou knížku JMÉNO JEŽÍŠ odmítá stát se členem Národního Souručenství |
| 1942 | M. R. Junová vydává v dominikánské edici dva Demlovy texty SVATÝ JOSEF a K NAROZENINÁM PANNY MARIE |
| 1943 | okupační úřady zastavují činnost všech soukromých nakladatelů |
| 1945 | na konci války obsazují německá vojska Tasov kvůli činnosti partyzánských skupin a vybírají rukojmí k zastřelení
Deml se nabízí jako náhrada za tyto odsouzence k smrti, jestliže nebudou do konce ultimáta zjištěni praví viníci; několik hodin před jeho vypršením ale osvobozují Tasov ruská vojska |
| 1946 | v tisku se vedou spory o Demlově kolaboranství kvůli sporným pasážím ve Šlépějích, hrozí mu soud
Demla brání jeho přátelé, pomoc slíbí Vítězslav Nezval píše prózu POUŤ NA SVATOU HORU, MILOŠ |
| 1947 | M. R. Junová vydává sedmé vydání MÝCH PŘÁTEL
vychází ZJEVENÍ SVATÉHO JANA a překlad HYMNUS NA SVATÉHO VOJTĚCHA v tisku (především v Kulturní politice) pokračují útoky na Demla a všechny katolické spisovatele Deml ustavuje Timothea Vodičku redaktorem svého díla během přípravy výboru z básníkova díla |
| 1948 | díky vlivu Vítězslava Nezvala může vyjít první svazek spisů Jakuba Demla pod názvem MOHYLA
Nezval bojuje proti připravovanému zákazu soukromých vydavatelství a snaží se zachránit alespoň Dobré dílo a tasovské nakladatelství M. R. Junové; začátkem následujícího roku přesto zákaz vejde v platnost vychází knihy CHLÉB A SLOVO a poslední tisk Demlova díla - báseň K INSTALACI VLD. P. JOSEFA MARTINÁSKA, FARÁŘE TASOVSKÉHO, BLAHOPŘEJÍ DĚTI k sedmdesátým narozeninám je Deml jmenován konsistorním radou (tato hodnost je udílená starým a zasloužilým kněžím, nepřísluší jí peníze ani pravomoc) ve Velkém Meziříčí se koná soudní přelíčení proti Jakubu Demlovi, především díky Nezvalovu zásahu byl odsouzen pouze ke kratšímu podmíněnému trestu |
| 1949 | Nezval přijíždí do Tasova a nabízí Demlovi spisovatelskou penzi udělenou ministem Kopeckým - básník ji odmítá
Deml začíná psát vzpomínky na Josefa Floriana, rukopis zůstane nedokončen |
| 1950 | v letech, kdy je Demlovi znemožněno vydávání knih, pokračuje ve svém díle formou rukopisů, deníkových záznamů a korespondence |
| 1951 | navštěvuje internační tábor řádových kněží na Moravci, své zážitky zapisuje v textu PODZIMNÍ SEN, knižně vychází až v roce 1992 |
| 1952 | v Jinošově umírá Demlova sestra Františka
v Praze se konají procesy s katolickými spisovateli, knězi i laiky, církev je krutě pronásledována úryvek Demlovy korespondence komentující situaci 50. let |
| 1954 | vzniká rukopis Koniklece - posledního doplňku MÝCH PŘÁTEL |
| 1955 | píše básně CESTOU DO BETLÉMA, Stařec před jeslemi |
| 1956 | Timotheus Vodička si bere za ženu Marii Rosu Junovou, ta i nadále zůstává v Tasově a stará se o Demlovo stále se zhoršující zdraví |
| 1958 | umírá Vítězslav Nezval
mezi manželi Vodičkovými a Demlem dochází k prvním vážnějším sporům |
| 1959 | z Tasova odchází Marie Rosa Vodičková
Deml píše cyklus básní pod názvem LEDOVÉ KVĚTY |
| 1960 | s pomocí přátel vydává TRIPTYCH, báseň ZJEVENÍ
31. prosince 1960 pořizuje Stenografický záznam nočního snu - patrně poslední literární dílo |
| 1961 | od 4. do 28. ledna je v třebíčské nemocnici, opět se do nemocnice vrací 7. února
10. února asi o půldesáté hodině večer Jakub Deml umírá |