Tepna (1926)

     A koho máš rád, na tem roli, na tem milym roli, deš seš tak sám, si na ňé zpomeneš, na všecke živi, co doma dělaji, na te, co só ve světě, abe jim Pánbu dal dar osviceni Ducha svatyho – tomo synovi, co študuje na kněza – – toho, co je na vojně – – ty ceři, co je vdaná tam za horama – – a take na Dušičke pamatuješ… A potom přide nejaké mlacák, keré sce jenom hrabat a dobře se mit z ciziho a řekne: bode se scelovat a je na to sugvenci! Te sviňo, sugvenci! Hano, sugvenci! Ale gdo to bode platit? Zase me! Háno, scelovat! Sotvás parcelovál, už bodeš scelovat, protože máš roli, kde hnojijó jen vrane a divoci holubi, ščerk na ščerk a mně tade ofikneš roli, kery sem já po celé život vobdělával, tes na to ani nemákl a najednó to sceš schlamstnót! Kdo tade dělál to struho, abe voda roli neškodila? Kdo vedobel te kamene, vo kery se lámal pluh a cochál dobetek, kdo vesošil to mokřino, kdo tade dělál to štulo, deš tes ešče nosil sopel, te mlacáko jedna mlacácká, a ničky bodeš vestrkovat popek? Scelovat, pré scelovat, já ti naučím scelovat: a co bode s téma stromkama, co sem já před patnástima letama tade na mezi vesáděl? Deš já se večistím svy roli, deš já z něho teprvá roli odělám a pul zdravi tade nechám, a mi děti a žena se tade nadřele aš do strháni – te bodeš scelovat? Sakra, to bech se na to ešče jednó podivál! A to be bel pěkné zákon, abe mně najednó vzal, co je myho, deš nekery lenošny svini to napadne! Sugvenci! Zežerte se to sugvenci a člověko déte svaté pokoj, ve socáli jedni zatraceni! Deš sceš fabriko, bješ si do mněsta, tam nemáš s boží hrudó co dělat, tam mužeš penize hrabat a dělat jen te svy hodine a stáfkovat, anebo se hned lehni jak dlóhé tak široké do ty palirně a mužeš se tam válet ve vépalkách, na hlavo se stavět, z hlópech lidi blázne dělat, ale to ti povídám: na cizí nemaké! Žádné strom do nebe neruste, šak be se ešče našel, gdo se boji hřicho! Te mesliš, že to nebode zlodějstvi, dež tomo řekneš scelování? A jaky zlodějstvi, te róbčiko jeden, te skotáko!